V tomto, prvním ze série, rozhovorů jsme mluvili s francouzským oceňovaným lighting designérem, Pierrem Claudem, který měl prsty například ve světovém tour Gesaffelstein , The Strokes, Phoenix a festival ARTE 2020. My z MDG jsme měli tu příležitost s ním hovořit o jeho inspiraci a kariéře.
Pojem lighting designér v sobě zahrnuje mnoho aspektů, popiš nám jak tvoje práce vypadá.
Claude: Pracují převážně s indie kapelama, takže jsem velmi angažován do vymýšlení scénografie. Jako lighting director a designér jsem u všech procesů od začátku plánování tourne. Design, programování show - včetně time kódu, uměleckého směru, vizuálů, také technické organizace a samozřejmě v průběhu tour jsem s kapelou na cestách.
MDG: Můžeš nám popsat jak ses k této práci dostal?
Claude: Vždy jsem chtěl být lighting designér už od mého mládí. Ve 14 jsem spolu s kamarádem navštívil obchod s aparaturou. Navštívil jsem jejich showroom, kde měli na master/slave skenerech naprogramovanou show. Tehdy to byla láska na první pohled.
Na výšce jsem studoval jsem průmyslovou automatizaci a o víkendech chodil po brigádách. Moje první práce jako lighting designer byla v 18 letech v prázdninovém klubu, kde jsem strávil dva roky. Poté jsem šel pracovat do legendárního Pařížského nočního klubu Le Queen na Champs Elysees, kde jsem vydržel 5 let. Klub byl výborně vybaven na svou dobu tou nejnovější technologií. Devět hodin za konzolí za přítomnosti nejlepších DJ světa na počátku milénia, to byla opravdu nejlepší škola. Každopádně práce v noci pro mě byla dlouhodobě zničující a tak jsem se po pěti letech rozhodl odejít a dostal jsem se k živé hudbě v roce 2013 po tom co jsem potkal velmi talentované designérské duo Franz & Fritz.
MDG: Tohle spojení tě dovedlo až ke svícení Gasaffelstein Requiem Tour, za které jsi získal cenu LDI 2020 Design Achievement pro nejlepší klubové svícení. Gratulujeme k tomuto úspěchu. Můžeš nám říct více právě o tomto tour?
Claude: Gesaffelstein je pro mě velmi důležitý. Naše kariéry šly podobnou cestou od dob kdy jsme začali společně v evropských klubech. Jeho Aleph Tour z roku 2015 bylo pro mě první velké turné kde jsem pracoval s Franzem a Frizem a které jsme zakončili na napráskaném Coachella festivalu.
Moje druhé tour s Gesaffelstein bylo tour Requiem v roce 2019, které bylo zároveň velmi očekávané, protože jeho brutální temný styl, minimalistická a násilná estetika vzbuzovala v té době rozruch.
Na tomto tour jsme pracovali tři: Mike Lévy (Gesaffelstein). Matthias Leullier, producent celé show a velmi talentovaný set designér a já. No novou show jsme měli veliký rozpočet a začínali jsme na venkovní stage na festivalu Coachella, kde jsme v roce 2015 končili.
Inspirací nam byl Anish Kapoor a Gesaffelsteinova temná atmosféra, která z jeho muziky vyřazuje. Celý set jsme natřeli Vantablack, což je barva tmavší než černá, která absorbuje téměř veškeré světlo. Set neměl žádné ostré hrany, které by mohly odrážet světlo a vytvořil tak iluzi černé díry. Světla jsme směřovali zezadu pódia směrem do publika, tak abychom set neosvětlovali, ale spíše vytvořili iluzi, že neexistuje - to je velmi neobvyklý postup.
Design také obsahoval nejnovější video a automatizační systémy, ale snažil jsem se je využívat úplně jednoduše. Na LED obrazovkách jsem používal jen plné barvy a jejich přechody a světla jsem měl téměř celou dobu v bílé barvě. Cílem bylo nechat veškerou tu technologii která obklopuje festivaly a pódia zmizet a soustředit pozornost publika hlavně na hudbu. Většinou takto drahý set, chcem dát na odiv v tomto případě jsme chtěli aby se publikum absolutně odpoutalo… Což byla určitá sázka!
Chtěl bych velmi poděkovat LDI a týmu porotců že si uvědomili tuto výzvu. Jsem velmi potěšen.
MDG: Jak bys popsal nějaký svůj styl svícení?
Claude: Méně je více! Minimalismus je pro mě velmi důležitý, ale taky synchronizace s hudbou. Nejsem tu od toho abych si něco dokazoval nebo předváděl nejnovější techniku, jsem tu abych zvýraznil atmosféru a hudbu daného interpreta - to je pro mě nejvíc důležité.
Prakticky jsem, a moje crew vám to určitě dosvědčí, velmi urputný na detailech při stavění setu. Stále něco prohazujeme a štelujeme tak aby byl celý set postaven tak dokonale a čistě jak jen to jde, při zachování perfektní symetrie. Většinou navrhuji jednoduché konstrukce, které potom programuju bez zbytečných pohybů, bez gob za použití monochromatických barevných schémat, tak aby se veškerá energie soustředila na hudbu.
Pro kontrast ale většinou v celém setu najdeme jednu písničku, která je zcela odlišná od zbytku show, kdy používáme přehnané pohyby a barvy ale stále se snažíme aby to dávalo smysl. Děláme to hlavně proto, aby si diváci uvědomili ten minimalismus zbytku show.
Mám radost když mladí lidé, kteří se celý den bavili na EDM festivalu plného speciálních efektů a světelných show, najednou mají možnost ocenit jiný styl prezentace a mohou se více soustředit na hudbu.
MDG: Ve tvých designech používáš hodně hazu, jak na stagi tak i v publiku. Jaké jsou rozdíly při vytváření show pro různé umělecké směry a pro různé druhy klubů.
Claude: Převážně pracuji se dvěma druhy umělců, přičemž oba jsou úplně odlišní. První jsou indie rockové kapely, kde vím že publikum chce vidět převážně kapelu hrát, takže používám spíše nějaké podkresové svícení na doplnění atmosféry. V takovém prostředí je většinou stage plná muzikantů, vybavení a energie, proto je třeba aby fog a haze byli homogenní a v nějakém správném množství, aby dodali tomuto dějství hloubku.
U elektronické hudby pracuji s větším prostorem, kde tím středobodem je umělec, který je obklopen propracovanějším vesmírem. Fog je důležitý elemnt pro vytvoření tohoto vesmíru- hustý nebo jemný, na pódiu ale taky v publiku tak abych docílil k protažení světelných paprsků.
Pro vnitřní prostory používám mlhu spíše zepředu směrem k pódiu, abych dosáhl dokonalé homogenity. U venkovních akcí je to neustálý boj s počasím. Jak na pódiu tak v publiku neustále bojujete s větrem a snažíte se dělat co můžete a o tom to je!
MDG: Jak do toho všeho zapadá právě MDG? A proč sis vybral právě naši značku?
Claude: Rád přirovnávám svícení k malbě a bílé plátno ke kouři. Plátno vyplníte barvami, ale pokud je špatné kvality, nebo jsou v něm díry, výsledek nebude dobrý. Ve světě světel je právě fog tím naším pomyslným plátnem a pokud je tak dobrý, že ho ani nevnímáme, pak je to nejlepší. Fog je tady aby doplnil světlo, ne aby hrál hlavní roli. MDG nám přesně tohle umožňuje - homogenní haze, který je tak akorát jemný a je možné ho ovládat, což nám dovoluje se vyjádřit - je to naše dokonalé čisté plátno.
MDG: Jaké turné a koncert si designoval za použití MDG produktů?
Claude: Ještě před pandemií jsem byl na tour s Gesaffelstein a s The Strokes, dokončil jsem turné s Phoenix těsně před začátkem pandemie. Gesaffelsteinův koncert na festivalu Ultra v Miami byl zrušen, stejně jako letní turné v US a termín pařížského koncertu. Měl jsem v plánu turne s Boys Noize a SebastiAn v roce 2020 - SebastiAn jsem měl dokonce už i naprogramováno- ale COVID omezení mě donutily pracovat spíše na livestreamech, stejně jako mnoho dalších. Vlastně jsem zjistil, že mě to docela baví. Dálkově jsem pracoval na livestreamu Future Island’s, navrhoval jsem ARTE festival v paříži s hvězdama jako je Sebastien Tellier, Yelle et Lous a The Yakuza a aktuálně pracuji na speciálním streamu Brodinski.
MDG mě doprovází na téměř na všech mých projektech. CO se týče světel, snažím se být velmi flexibilní, protože chápu že neustále investovaní do nových světel je náročné, u mlhy vždy vyžaduji MDG. Je to to nejlepší na trhu, a vaše produkty jsou velmi jednoduché na provoz a údržbu, což oceňuji především naši technici.
MDG: Která je tvá oblíbená show a proč?
Claude: Můj nejoblíbenější okamžik byl když jsem dostal možnost pracovat na světovém turné kapely Phoenix v roce 207 až 2019. To byla neuvěřitelná výzva hlavně po technické stránce, kdy jsme měli za kapelou obrovské zrcadlo vážící několik tun nakloněné do 45 stupňů. To byl skvělý vizuální zážitek ale i neskutečná logistická výzva replikovat tuto show po celém světě, v menších amerických klubech i na největších světových festivalech. Také je to má oblíbená show proto, že Phoenix jsou nejlepší kapela, neskutečně laskaví a zapálení, stejně jako jejich crew.
Další koncerty, které mě nějakým způsobem ohromily jsou například 1957 od Tobiase Rylandera, The XX od Micheala Strauna, Tame Impala od Roba Sinclaira nebo Marilyn Manson od Nico Riota. Všechny byly perfektní co se týče hudby, světel tak i celkového setu. Ve všech těchto příkladech fog byl velmi důležitý a skvěle zvládnutý aspekt. Souhlasím, že všechny tyto koncerty měly neskutečný rozpočet, ale to nikomu neupírá talent.
MDG: A co tě nyní čeká?
Claude: No to záleží, jak se bude vyvíjet situace s Covidem, ale snažím se být optimista, my všichni chceme zpátky na koncerty. Možná budu pracovat více na livestreamech protože mě tato nová výzva začala velmi bavit, a ty pracovní podmínky jsou lepší než na festivalech, ale neexistuje nic lepšího než energie davu v průběhu koncertu. Nikdy mě nenapadlo změnit práci. Svícení je moje vášeň a já doufám že tady stále budou nějaké kapely, které ti dají šanci vyjádřit se. Stále je co dělat!